|
|
Labour mobility: an emerging trend of intra-EU workforce migration to Central and Eastern European countries from the Western member states
Medal, Ondřej ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Mobilita pracovní síly v rámci EU je vnímána jako jeden z klíčových přínosů jednotného trhu. Většina dosavadních výzkumů se soustředila na směr pracovní síly z východu na západ, zatímco směr opačný zůstal upozaděn. Tato práce si proto stanovila za cíl prozkoumat migrující pracovní sílu ze zemí EU-15 do střední a východní Evropy (demonstrováno na příkladu ČR). Práce se zaměřila na aspekty zaměstnanosti u tohoto obyvatelstva, faktory hnací pracovní mobilitu a vnímání Prahy jako globálního města, a to skrze testování teorie světového systému a migračních push a pull faktory. Analýza byla provedena pomocí nadnárodních databází o mobilitě v rámci EU, českých národní statistik a strukturovaného dotazníku EU-15 obyvatelstva v ČR. Dotazník obdržel 177 odpovědí s výsledky s konfidenční hladinou 95 %, že se skutečná hodnota nachází v rozmezí 10 % měřené hodnoty. Výsledky byly následně použity pro rozpravu nad dynamikou jádro vs. periferie a dichotomií západu a východu. Získaná zjištění odhalila, že je trend na vzestupu, neboť počet obyvatelstva EU-15 v ČR stále roste a celkově se od roku 1994 zvýšil o 212,13 %. Navíc je převážně tvořen tzv. knowledge workers, neboť mají zhruba tři lidé ze čtyř terciární vzdělání. Nejvýznamnější hnací sílou mobility jsou osobní vazby, ačkoli v hodnocení důležitosti...
|
|
|
Kulturní sféra zahraniční politiky globálních měst: příklad Londýna a Paříže v letech 2007-2016
Chocholová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kulturní sférou zahraniční politiky globálních měst a zkoumá ji na případu Londýna a Paříže v letech 2007-2016. Odpovídá na otázku, z jakých důvodů, jakým způsobem a s jakými výsledky tato dvě globální města tvoří kulturní dimenzi své zahraniční politiky. Pomocí analýzy kulturní diplomacie v podání Spojeného království a Francie zkoumá, zda se zahraniční kulturní snahy globálních měst odchylují od těch státních a vykazují společné rysy, nebo zda naopak státní příslušnost hraje navzdory fenoménu globálních měst nadále hlavní roli. Nakonec dochází k zodpovězení otázky, zda, do jaké míry a s jakými výsledky dochází v kulturní sféře k meziměstské spolupráci mezi Londýnem, Paříží a ostatními metropolemi, ve snaze zhodnotit hypotézu Saskie Sassen o utváření nadnárodních urbánních sítí. Práce dochází k závěru, že ačkoli kulturní sféra zahraniční politiky Londýna a Paříže vykazuje mnohé podobnosti, stále lze sledovat i vliv státních modelů. Londýn oproti Paříži, stejně jako Spojené království ve srovnání s Francií, více využívá moderních metod marketingu a utváření značky města či státu a zároveň klade důraz na ekonomický zisk. Obě města na druhou stranu v rámci svých kulturnědiplomatických aktivit využívají podobných nástrojů a sdílejí některé z cílů, čímž do jisté míry potvrzují...
|
|
|
Existuje souvislost mezi hierarchií ústředí nadnárodních korporací, ústředí bank a vědecko-výzkumných institucí?
Chmelařová, Eva ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Marek, David (oponent)
Existuje souvislost mezi hierarchií ústředí nadnárodních korporací, ústředí bank a vědecko- výzkumných institucí? Abstrakt Koncept světových měst se zabývá koncentrací nejprogresivnějších činností společensko- ekonomického systému do malého počtu klíčových měst, které disponují značnou řídící a kontrolní mocí v rámci globální ekonomiky. Lokalizační výhody těchto měst přitahují ústředí nadnárodních korporací, ústředí finančních institucí i vědecko-výzkumné aktivity. Jejich vzájemné interakce vedou k dalšímu zvyšování strategické pozice globálního města a lokalizační výhody se kumulují. Na základě informací o sídle 1 500 největších světových firem, 1 500 nejvýznamnějších vědeckých institucí a 200 největších bank zkoumá předkládaná práce hierarchii globálních center v těchto třech sektorech. Trojici New York, Londýn a Tokio dle našich výsledků předstihl Peking. Korelační analýza pořadí měst ve zkoumaných hierarchiích potvrdila významnou prostorovou souvislost v globálním uspořádání ústředí nadnárodních společností, finančního sektoru a institucí vědy a výzkumu. Klíčová slova: globální města, nadnárodní korporace, banky, RIS, věda a výzkum, lokalizační výhody
|
|
|
Vztahy globálních měst optikou analýzy sociálních sítí
Diviák, Tomáš ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá globálními městy coby klíčovými aktéry v procesu globalizace. Důraz je kladen na sítě mezi těmito městy, které jsou utvářeny jejich vzájemnými vztahy. Ve třech částech této práce jsou nejdříve představeny relevantní teoretické aspekty globálních měst a jejich sítí: jednak definice a výčty globálních měst jako takových a pak Smithova a Timberlakova typologie toků mezi globálními městy. V metodologické části je představena analýza sociálních sítí jakožto dynamicky se rozvíjející metodologický nástroj a zároveň užitečná optika pro popis vztahů mezi globálními městy. V poslední části jsou analyzovány sítě toků sociálních a politických mezi globálními městy obsaženými ve výčtu AT Kearney. U obou sítí jsou vypočteny míry centrality, identifikovány podskupiny a sítě jsou také popsány jako celek. Na základě analýzy obou sítí lze říci, že nejvýznamnějšími a nejmocnějšími městy jsou Tokio, Londýn, Paříž a Washington.
|
host ::
RSS.